Bloky a sešity jsou jako tišší pamětníci našich znalostí, myšlenek a snů
Někdy si říkám, že bych mohla žít v úplně jiném století. Třeba v takovém, kde papír nebyl jen spotřebním zbožím, ale uměním, kterému se přikládala váha. Jen si to představte – usednu ke svému psacímu stolu (možná spíš k masivnímu dřevěnému sekretáři, kam se sotva vejde petrolejová lampa), vezmu do ruky brk, který jsem si den předtím pečlivě ořezala. Před sebou mám ručně šitý blok. Každá stránka voní, každá má svůj význam, svou texturu, své tajemství. A když mi mou myšlenku nepřeruší inkoustová kaňka uprostřed slova, je mé dílo dokonáno perfektně.
…A pak je tu dnešek. Den, kdy běžím s telefonem v ruce, prstem rychle přejíždím obrazovku a zapisuji si poznámky do digitálních poznámkových aplikací. V tu chvíli je mi trochu smutno. Protože papír je něco, co nedokáže žádný displej nahradit. Ten pocit, kdy otevřu nový kroužkový blok a najednou jsem jako na začátku něčeho velkého. To napětí, co se bude dít dál. Co napíšu na první stránku? Bude to něco důležitého, co mě za pár let rozesměje, nebo jen seznam na nákup (v mém případě: „nezapomeň na kávu!“)?
Bloky a sešity nás provázejí životem už od mala
Vzpomínáte si na svůj první deník? Nebo na linkovaný sešit z prvního ročníku školy? Já si pamatuji mnohé z nich. V jednom jsem měla tajně schovaná jména všech mých „nejlepších přátel“ a tajných lásek, ve druhém plány na život (spoiler: z poloviny se neuskutečnily) a ve třetím, no... tam se mi podařilo prorazit propisku skrz několik stránek, když jsem horlivě kreslila nějakou podivnou postavu (začátky mého kreativního tvoření byly vskutku rozmanité).
A víte, co je na tom nejlepší? Všechny ty speciální bloky a hezké sešity ze školy mám dodnes někde schované. Tichý poklad. Zalistuji v nich a najednou to na mě všechno dýchne zpátky. Jsou jako malé časové schránky. Zatímco na klávesnici můžeme psát hodiny, blok má svůj rytmus. Musíme se zastavit, promyslet si každé slovo. A když se nám nelíbí, co jsme napsali, není jednoduché to jen tak vymazat. To mění pravidla hry. Tohle je opravdové.
Bloky musí umět promlouvat
Když navrhuji bloky a sešity pro svůj Mankai e-shop, mám jeden důležitý princip – musejí mi něco říct. Ano, slyšíte správně. Bloky a sešity musí mít svůj hlas. Většina lidí by si asi myslela, že blok je jenom blok, pár svázaných papírů, které brzy zaplníme a zapomeneme na ně. Ale není to tak. Každý blok si pamatuje, co jsme do něj psali, a my si zase pamatujeme, jak jsme se cítili, když jsme to psali. Proto každý design vytvářím s péčí, od grafického návrhu až po kontrolu tisku v tiskárně. A je úplně jedno, jestli jde o blok malý, velký, trhací, kroužkový, linkovaný, tečkovaný nebo prázdný. Zkrátka tak, aby každý kousek byl přesně takový, jaký má být – radostný, výjimečný a hodný toho, co do něj zapíšete
Bloky a sešity v autorských kolekcích Mankai Paper
Ať už si píšete seznamy, příběhy nebo prostě jen škrábete, moje bloky a sešity jsou tu, aby s vámi prožily každý den. Jsou to němí svědci každodenního chaosu, vašich snů a plánů.
Mrkněte třeba do kolekce V korunách stromů. Ta vás přenese do světa, kde příroda mluví vlastním jazykem, zatímco Botanica vás obklopí květinovými vzory, které jsou tak osvěžující, že budete mít pocit, jako byste právě vešli do skleníku. A co teprve kolekce Od soumraku do úsvitu? Ta vám umožní zachytit své noční myšlenky do papírové podoby, než je zapomenete (protože ráno už bývá většinou pozdě).
A já zase nesmím zapomenout na kolekci Holky knihomolky, která je ideální pro všechny, kdo potřebují při šálku dobré kávy bezpečné místo na zaznamenání svých literárních úvah, snů a plánů.
Inu, každý z nich netrpělivě čeká na to, až mu svěříte své myšlenky. Tak až si příště otevřete nový trhací blok či poznámkový sešit, dívejte se na něj zase trochu s jinak. Ne proto, že hrozí, že nechtěně zkazíte první stránku, ale protože již víte, že každá poznámka, každý obrázek, každý seznam má svůj vlastní život.
Na co čekáte? Pusťte se do psaní a u(pro)žijte si to!