Látky. Látky!

Kdysi jsem si splnila sen a začala dělat látky. Tedy, nechávala jsem je tisknout. Myslím, že je to asi čtyři roky nazpět. Pak jsem toho velmi rychle nechala. Ty vzory nebyly neúspěšné, naopak, ale neměla jsem na to čas. Myslím, že kdokoliv, kdo zkusil produkci vlastní metráže mi dá za pravdu, že je to neskutečná řehole. Komunikací s tiskárnami počínaje a velkým množstvím času konče při čekání na dodání, řešení vadných potisků (což se stává velmi často a chyba může být na obou stranách), přes střihání a domlouvání se se zákaznicemi.

Tudy cesta nevedla a ukončila jsem to.

Stále mě to ale jako velkého praktika lákalo. Ta představa, že moje výtvarničení může být i užitečné, ta byla velmi příjemná. Nakonec jsem našla Šárku Klimánkovou, respektive Šárka se mi ozvala sama, když jsem vyhlásila pátrání, že by se toho chopila. To bylo před dvěma lety. Starala se opravdu pečlivě, vybírala organické látky, dávala pozor na kvalitu potisku a strávila neskutečného času na předobjednávkách a komunikací se zákaznicemi, často i se mnou, když jsme ladily vzory.

Po roce a půl produkce (nejen) mých látek jsme ale obě cítily, že toho máme dost. Ze Od soumraku do úsvitu se stala tak trochu "masovka", prodaly se jí stovky metrů a já zatoužila mít ten vzor, a obecně i další kolekce, zase pod kontrolou, aby se to zcela nevymklo. Přišla jsem s omluvou, že chci produkci skončit právě ve chvíli, kdy i Šárka přemýšlela nad tím, že už toho bylo dost a že je čas na změnu. Byla jsem ráda, protože pocit, že jí vlastně beru práci, nebyl vůbec příjemný.

A tak jsme to přátelsky ukončily.

Šárka začala spolupracovat s novou a šikovnou výtvarnicí tvořící pod značkou moetiivii a řekla bych, že výsledek jejich spolupráce je velmi povedený. Nedávno jsem ale Šárku potkala a ta se mi svěřila, že s látkami pomalu definitivně končí, protože je to dlouhodobě neudržitelné. A tady se přesně dostávám k pointě, proč jsem se tenhle článek rozhodla napsat a osvětlit vám, proč nedělám metráž.

Je to totiž dlouhodobě neudržitelné.

Šárka má pravdu. A autorská metráž nemůže stát 450 Kč nebo 500 Kč za metr. Její správná cena se pohybuje někde kolem 1200 Kč za metr. (Na tom jsme se se Šárkou shodly, respektive, já říkala něco kolem 1000 Kč a Šárka mě ujistila, že to bude klidně i víc, protože to taky počítala.) Ve chvíli, kdy bude autorská látka, tedy látka, která se dělá v malonákladu a neseženete ji nikde jinde, za tuto cenu, bude to fér cena pro všechny, kdo mají s její produkcí něco společného. Víte, potisk látek v malonákladu je velmi drahý. Ceník Floraprintu, u kterého většina z nás tiskne, není žádné tajemství a je oficiálně vyvěšený na jejich stránkách. Jestli si myslíte, že při odebrání, řekněme 200 m ročně, dostanete lepší cenu, pak se hluboce mýlíte.

Co dalšího musí být v autorské látce započítané? Licence výtvarníkovi. Licence je vošajslich věcička, ale je nutná. Je to honorář za dílo, výtvarníkova odměna za to, že něco vymyslel, namaloval, vytvořil a teď se to bude množit dál, aniž by nad tím měl kontrolu. Neexistuje pevná částka za licenci, to si musí každý výtvarník nastavit sám. Dále by měla být v ceně komunikace se zákazníkem a vzhledem k tomu, že se často jedná o předobjednávky, pak je té komunikace opravdu hodně. Nesmí se zapomenout připočítat i čas strávený stříháním a balením. Pokud látku přeprodáváte, musíte si připočíst k ceně i odměnu sobě za to, že zajišťujete produkci, zlobíte se s tiskárnou a obecně hlavně za to, že jste tak úžasní, že to berete na svoje bedra.

Suma sumárum, není dlouhodobě udržitelné, aby autorská látka stála něco kolem 500 Kč. Pokud někdo takovou metráž prodává, tak prodělává a nebo to dělá jen tak, protože ho to baví a neživí se tím.

Je to taky jeden z těch důvodů, proč se v zahraničí prodávají autorské látky v limitovaném množství a proč stojí docela hodně peněz. A je to přesně ten důvod, proč neprodávám čistou metráž. Nemám totiž ani v nejmenším chuť zkoušet prodávat takhle drahé látky a bohužel se svojí tvorbou živím, takže je nemůžu mít ani za legrační cenu. Teda, počkat, vlastně bohudík!

Celé tohle krátké povídání o látkách uzavřu posledním důvodem, a to je ten, proč prodávám své látky ve formě hotových výrobků. Můžu si totiž do ceny rozpustit odměnu za to, že jsem vzor namalovala a vymyslela a můžu si do ní rozpustit i to věčné zlobení s tiskárnou. Zároveň si plním sen o látkách, i když v trochu jiné formě.

Kruh se tedy uzavřel.

Doufám, že jsem vám aspoň trochu osvětlila, proč autorské látky nepřeprodávám a proč jsem zvolila cestu hotových výrobků, třeba zde na e-shopu. Jsem vděčná za každou zákaznici, za každého zákazníka, ale u podnikání je potřeba počítat. Abych mohla podnikat dál.

S láskou vaše Myyna

P. S. Když jsem Šárku naposledy viděla, zářily jí oči spokojeností, našla se totiž v barvení příze přírodní cestou a hrozně jí to baví. Jsem za to ráda, ušla dlouhou cestu.