O krabičkách
Jsem zase o zkušenost bohatší. Navrhování obalového materiálu jsem se vyhýbala stejně obratně, jako se vyhýbám tvorbě log na zakázku. Mám za to, že je to kumšt, který vyžaduje léta zkušeností a znalostí z oboru. Já vím, že je teď doba, kdy všichni dělají všechno, setkávám se s různými aušusy, které plují internetem, poměrně často a vždycky mě mrzí, že se vytratil respekt k řemeslu. A grafika je řemeslo jako každé jiné.
Když se ale jedná o mé vlastní produkty, jsem odvážnější, protože nejsem okleštěná požadavky a potřebami klienta. Navíc si svoje chyby vyžeru sama, což je výhodnější. Když to nevyjde, před nikým dalším se neztrapním a neubere mi to na kreditu. Pokud o tom nenapíšu článek na blog.
Potřebovala jsem krabičky na sady tužek.
Tužek, které jsem navrhla a nechala vyrobit podle svých akvarelových vzorů, aby papírnictví MANKAI Paper dostalo ten správný šmrnc, protože co je papírnictví bez tužek? To je jak Švýcarsko bez čokolády.
Čím menší krabička, tím větší problém
Krabičky jsem ale potřebovala velmi malé. Dejte si k sobě tři obyčejné tužky a zjistíte, jak moc malé jsem je potřebovala. Úzké a dlouhé. Úzké tak akorát, aby v nich tužky nelítaly sem a tam. A hlavně tam muselo být okénko, protože sady tří různých tužek přece vyžadují okénko. A ještě jsem si vzpomněla na poznámku mé dobré kamarádky, že krabičky na tužky by mohly být s takovou tou zaklapávací půlčočkou, vypadá to hezky a evidentně je tam menší spotřeba materiálu, takže by mohly být i levnější. A měla pravdu. I tak ale krabičky na míru vyjdou v malonákladu celkem na dost a příště už si s nima radši nechám zaplavit sklad, než abych jich objednávala malé množství. Jsem ale opatrná. Když jde o peníze a o obchod, vždycky si všechno rozmyslím dvakrát.
Technolog v tiskárně se taky zamyslel, podle mých rozměrů mi namaloval krabičku a já jí vytvořila grafiku. Věnovala jsem jí potisk ve vzoru Od soumraku do úsvitu, potisku jsem dala příjemné mint pozadí a poslala grafiku do tiskárny, aby mi z toho vyrobili "koksovatelný" kousek. Abych ušetřila, nechtěla jsem, aby mi je slepovali. Můžu vám rovnou říct, že na některých věcech se opravdu nevyplatí šetřit. Zapište si to za uši, až budete chtít vyrobit krabičky.
Krabičky vytiskli rychle a spolehlivě a měla jsem je raz dva doma.
Jééé, ty byly krásné! Jenže...
Vzala jsem první krabičku, přehnula ji, slepila, zatížila, čekala a když lepidlo ztvrdlo, krabičku jsem zkusila rozevřít a strčit do ní tužku. A prd, krabička uprostřed praskla od shora až dolů. No ty bláho! Takhle se to opakovalo ještě třikrát, vždycky s prodlevou, jak jsem čekala, až lepidlo ztvrdne. Vždy se na krabičce objevil dlouhý nehezký "šlic" a krabička se zdeformovala.
Tak jsem to celá nešťastná vyfotila a poslala do tiskárny, aby mne zachránili, protože jsem tak nějak tušila, že takhle se ta krabička chovat rozhodně nemá. Chyb mohlo být hned několik. Jednak v gramáži papíru, jednak v tom, že krabičky jsou opravdu velmi úzké a jemné. První chyba se dá řešit, druhá by vyžadovala úplně jinou krabičku, v jiných rozměrech.
Naštěstí to bylo gramáží. A tak mi v tiskárně vytvořili dva prototypy z různě nízké gramáže papíru a poslali mi je domů, ať to vyzkouším. Jak já si neustále gratuluju, že se mi podařilo vybudovat u tiskáren, se kterými spolupracuji, tak pěkný pracovní vztah! Roky práce. Někdo to má hned, zajde na kafe, na pivo, telefonuje, je výřečný, tralala, hahaha, no a já si se svojí vrozenou plachostí a rezervovaností každý vztah buduju poměrně dlouze a komplikovaně. Když se to ale podaří, stojí to za to.
Když jsme zjistili, v čem spočíval problém, šlo všechno už hezky rychle, ačkoliv tiskárny mají teď top sezónu a na všechno se čeká déle. Krabičky byly brzy doma, SLEPENÉ, krásné a funkční. No ano, slepené, druhou šanci už jsem totiž nepromarnila.
A co se stane s nákladem prvních krabiček? Chvíli jsem rozjímala a pak mne napadlo z jejich zadní strany nařezat záložky. A ty teď dávám, pokud je zrovna mám po ruce, protože záložky řežu doma průběžně jak mám čas, jako dárek do objednávek.
Takže, až budete držet v ruce tuhle krásnou dárkovou věcičku, vzpomeňte si na její příběh, protože ani tužky v ní se neobešly bez komplikací.
Krásný víkend přeji!
Vaše Myyna
